Zrcadlo

Když choulíš se mi do dlaní
šťastnej jsem jak blázen
nechci jít na přistání
a nechci padat na zem

Když oblékáš přede mnou 
svoje nahý tělo
nemůžu ti prozradit
co by se mi chtělo

Jsem však jenom zrcadlo
odvrácená tvář
pro jednoho obraz
pro druhého lhář
Vím o tobě všechno
ty mě sotva znáš 
přitom stačí jedna věta
vím, že to uděláš

Když vaříš ranní čaj
potí se mý čelo
ve vzduchu je cítit máj
vedle tebe slunce zrezivělo

Běžíš rychle ustlat postel
vůni bez ladu a skladu
měl bych si dát napsat
od doktora radu