Pád

Zdrcenej na prach, zmrzlej na kámen 
s povadlým srdcem, nad smutným ránem 
bloudíš skalám vstříc

Město za zády a domov taky
nechtěj tě chápat, blížej se mraky
teď nemáš, kam utýct

Jó, pomoc, tu hledáš marně
zní ozvěna pustou tmou
co, když jsi třeba zloděj
vrah anebo ďábel
tak jdi si raděj cestou svou

Vylézt na skálu vejš, než jsou mraky
zapíchnout slunci do tváře zraky
to chtěl by každej rád

Bez skob a lana, cepínu, pásu
těžký je hledat nadlidskou krásu
zbejvá jenom pád